|
|
Havířov – postsocialistické město
Moler, Vít ; Guzdek, Adam (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá Havířovem, městem plného fenoménů. Je to nejmladší město v celé ČR, bylo založeno na zelené louce v moravskoslezském kraji. Architektura Havířova je jednotná a byla silně ovlivněna Sorelou. Město leží na rovině, obklopeno vodními nádržemi a nad nimi se ční Bílé Karpaty. Z celého okolí má město Havířov nejčistější ovzduší. Cílem práce bylo dát Havířovu novou ideu a odstranit nedostatky. Projekt řeší rozlehlou část v centru Havířova, kde chybí příjemné a útulné náměstí s obchůdky. Součástí řešeného území, je i vypořádání se s problematikou rychle stárnoucího města s velkým množstvím obyvatel. Součástí řešeného území, je vypořádání se s problematikou rychle stárnoucího města s velkým množstvím obyvatel. Obyvatelstvo ve stejné věkové skupině, se zde nastěhovalo v 50. letech 20. Století a byli to právě mladí lidé jdoucí za prací do dolů a železáren.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM V KOMPAKTNÍM MĚSTĚ, STARÉ BRNO
Ordeltová, Kristýna ; Todorov, Petr (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem městského polyfunkčního domu, v kontextu bydlení ve 21. století. Důraz je kladen na alternativní formu bydlení v cohousingu a sdíleného bydlení, je však zachována vysoká úroveň soukromí a samostatnosti. Objekt je navržen jako polyfunkční dům s převažující komunitní náplní jako je knihovna nebo coworking. Fenomén bydlení v bytovém domě je obohacen o doplňující fuknce, a bydlení ve městě je tak pozvednuto na vyšší úroveň. Zároveň bakálářská práce navazuje na předchozí poznatky z mé ateliérové práce, a konkretizuje formu urbanistického řešení a návazností v celém navrženém bloku Leitnerova-Hybešova.
|
|
| |
|
|
Cohousing jako developerský projekt
Orlová, Lenka ; Vařechová, Martina (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá komunitním bydlením zvaným cohousing. Popisuje jeho charakteristické rysy, odlišnosti v závislosti na skladbě obyvatel a možnosti právního ošetření vlastnických vztahů. Podrobněji se věnuje vzniku cohousingu formou developerského projektu. Praktickou částí práce je návrh reálného cohousingu a vyhodnocení podmínek jeho prodeje v závislosti na situaci realitního trhu.
|
|
|
Město ve městě
Menšíková, Kateřina ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem souboru bytových staveb, založeném na principu cohousingu. Navrhované stavby tvoří tři bytové domy určené pro komunitní bydlení tří sociálních skupin – seniorů, studentů a mladých rodin. Návrh pracuje s různými stupni soukromí a vychází z klasického městského bloku typického pro danou oblast. Z něj je ponechán veřejný parter, jakožto charakter ulice, vytvářející určitou platformu. Ve vyšších podlažích nad platformou je zástavba otevřená a nechává prostoupit zeleň z protějšího břehu do vnitrobloku. Otevřením zástavby vznikají lepší podmínky pro bydlení a také polosoukromý prostor v úrovni společných pater komunitního bydlení. Tento prostor navazuje na poloveřejný park, sloužící jako zázemí pro obyvatele cohousingu a mateřské školy.
|
|
|
Kopřivnice - bydlení u Kopřivničky
Kóňová, Patrícia ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Na jednom brehu paneláky, na druhom rodinné domy. Na jednej strane súkromne pozemky jednotlivých rodinných domov, na strane druhej paneláková výstavba bez utvorených kvalitných verejných priestranstiev s vymiznutými medziľudskými väzbami. Anonymita mesta, izolovanosť, vytratenosť ľudskej mierky. Návrh rieši dialóg týchto dvoch protichodných prístupov. Kladie dôraz na medziľudské susedské vzťahy formou komunity, rozvoja komunitného myslenia. Ako má vyzerať urbanizmus, ktorý spája ľudí? Na pozemku, v centre mesta Kopřivnice, na ktorom sa aktuálne nachádza záhradkárska oblasť plná zelene a prírody tak vzniká výstavba s dôrazom na pôvodný charakter lokality. Primeranosť ľudskej mierky, rôznorodé priestranstvá pre potrebu jednotlivca, skupiny i väčšieho počtu ľudí. Pre jednoduchšie nadväzovanie medziľudských vzťahov. Pestrá škála verejných, poloverejných a súkromných priestorov. Nájsť si to svoje. Verejný park pozdĺž rieky Kopřivničky. Mať kde relaxovať. Lokálne námestie s vybavenosťou. Mať sa kde stretnúť. Výstavba rôznych typov bývania. Mať kde žiť. Do úrovne architektúry potom predstavujem súbor rodinných domov DOBRÉ SUSEDSTVO, kde obyvatelia zdielajú vybavené exteriérové plochy. Ako má vyzerať dobrá komunita? V hlavnej roli sú medziľudské vzťahy, integrácia jednotlivca či pocit bezpečnosti.
|
|
|
BUDOUCNOST BRNĚNSKÝCH SÍDLIŠŤ
Merta, Jakub ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Práce ukazuje možnou strategii jak zacházet se sídlištními celky u nás. A že statické a jednotvárné sídliště může být flexibilní strukturou. Strategie ukazuje jeden z možných přístupů k transformaci sídlištní struktury. Jde o návrat k tradiční blokové zástavbě a tím docílení městského charakteru bydlení a využití výhod, které tato struktura nabízí. Doplněním městotvorných prvků, jako je např. ulice, náměstí a městský blok, se stává sídliště čitelné.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Preininger, Petr ; Vrbka, Jan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Lokalita je jednou z nejžádanějších v Brně a přilehlém okolí. Mým cílem bylo vytvořit uzavřený blok (čtvrť ve čtvrti), kde se sousedé budou znát a vytvoří silnou komunitu. Abych zaručil určité soukromí, rozdělil jsem souvislou podélnou zástavbu, která podporuje spádovost pozemku, do jednotlivých skupin 3-6 řadových domů. Těm jsem přiřadil jejich společné prostory, který působí jako jeden celek – zahrada. Samotná parcela má největší hodnotu v podobě, v jaké je dnes. Konec vesnice plynule navazuje na les a je určitou „nárazovou bariérou“. Síla lokality je v přímém kontaktu s lesem. Proto jsem se rozhodl zapustit zástavbu pod vizuální horizont a zachovat „zahrádkářskou kolonii“, ovšem na střechách budov.
|
|
| |
|
|
NÁMESTOVO : Možnosti města
Kubík, Lukáš ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Najsevernejšie územie Slovenska. Horná Orava. Bezprostredné susedstvo s Poľskom, blízkosť hraníc s ČR. Centrum rozľahlého a relatívne husto osídleného okresu (má rozlohu 690, 46 km2 a žije tu 60 653 obyvateľov). Celý okres je chránenou krajinnou oblasťou, bohato zalesnený. Priamo katastrom mesta prechádza Ramsarská chránená oblasť. Mesto leží na úpätí Oravských Beskýd, Magury a brehoch Oravskej priehrady, ktorá zaplavila západnú časť Oravskej kotliny. Do okresu nevedie železnica, pomerne hustý raster sídel generuje rozvinutú cestnú sieť a frekventovanú prímestskú autobusovú dopravu. Mestá Tvrdošín a Trstená sú od Námestova vzdialené len 14 km. Spolu 24 800 obyvateľov spája atraktívna trasa popri Oravskej priehrade, ktorej potenciál by sa znásobil dobudovaním cyklistického chodníka. Námestovo je aj napriek nižšiemu počtu obyvateľov (8000) sídlom spoločnej administratívy verejnej správy, centrom rekreácie, letných festivalov a nočného života, ktoré lákajú do mesta veľký počet návštevníkov. Riešené územie sa nachádza na spojnici centra mesta Námestovo a sídliska Brehy – miesta s najväčšou koncentráciou obyvateľov mesta . Význam neveľkého centra neveľkého mesta naberá na vážnosti veľkosťou svojej spádovej oblasti . Funkcie nadmestského významu sú lokalizované do štyroch oblastí – Námestie P. O. Hviezdoslava s komerčnou zónou, obchodom a službami, Námestie A. Bernoláka – administratíva a úrady, Dolné Brehy – zdravotníctvo, Priemyselná zóna – sústredené výrobné služby a pracovné príležitosti vo výrobe. Z týchto lokalít sa nachádzajú v riešenom území celkom dve – obchodná a zdravotnícka. Napriek svojmu významu, ktorú mu prirodzene dodávajú spomínané oblasti – Zdravotnícka (poliklinika) a obchodná (nákupné centrum), svojim vzhľadom, stvárnením a charakterom nezodpovedá svojej funkcii. Absentuje tu hlbší výraz, uchopenie a následné využitie verejného priestoru, koncepcia či dlhodobá stratégia.
|
host ::
RSS.